Cesta k dokumentu: Domovská stránka:

Sociální pojištění

A. Přehled změn k 1. 1. 2016 v nemocenském pojištění, v pojistném na sociální zabezpečení a v pojištění OSVČ

B. Organizace a provádění sociálního zabezpečení

A. Přehled změn k 1. 1. 2016 v nemocenském pojištění, pojistném na sociální zabezpečení a v důchodovém pojištění OSVČ

1. Redukční hranice pro redukci denního vyměřovacího základu činí
  • první redukční hranice 901 Kč,
  • druhá redukční hranice 1 351 Kč,
  • třetí redukční hranice 2 701 Kč
2. Výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy

Zákonem č. 396/2012 Sb. se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, mimo jiné i zákon o nemocenském pojištění:

Od 1. 1. 2013 je-li u zaměstnance nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, je zaměstnavatel povinen spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předat okresní správě sociálního zabezpečení podklady pro provádění srážek z dávek nemocenského pojištění; těmito podklady se rozumí kopie usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, sdělení výše dosud provedených srážek a sdělení, jaká část základní částky nemá být okresní správou sociálního zabezpečení srážena. Obdobně předává OSSZ podklady zaměstnavateli.

3. Maximální vyměřovací základ

Maximální vyměřovací základ se zvyšuje z 1 277 328 Kč v roce 2015 na 1 296 288 Kč v roce 2016.

4. Sazby pojistného
Ukončení důchodového spoření

Dne 28. 12. 2015 byly v souvislosti s ukončením důchodového spoření ve Sbírce zákonů v částce 161 vyhlášeny dva zákony, a to zákon č. 376/2015 Sb., o ukončení důchodového spoření a zákon č. 377/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření. S účinností od 1. 1. 2016 byla v rámci přijatých změn z příslušných ustanovení těchto zákonů vypuštěna všechna pravidla a postupy vztahující se k účasti pojištěnce na důchodovém spoření a placení pojistného na důchodové spoření.

  • Ukončení důchodového spoření, tedy II. pilíře důchodového systému, je koncipováno tak, že od 1. ledna 2016 se ukončí placení pojistného na důchodové spoření a s tím souvisí i příslušná úprava sazeb pojistného na důchodové. Sazby pojistného na důchodové pojištění se stanoví již bez zřetele k důchodovému spoření, tj. nikoliv diferencovaně v závislosti na tom, zda poplatník pojistného byl či nebyl účasten důchodového spoření.

Sazby pojistného na sociální zabezpečení od 1. 1. 2016 činí:

  • u zaměstnavatele 25 % z vyměřovacího základu, z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
  • u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu,
  • u osoby samostatně výdělečně činné

a) 29,2 % z vyměřovacího základu, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění a
b) 2,3 % z vyměřovacího základu na nemocenské pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění,

  • u osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění 28 % z vyměřovacího základu.

Zaměstnavatel je povinen za měsíc leden 2016 a za následující měsíce používat nový (upravený) tiskopis „Přehled o výši pojistného“, který naleznete na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení: http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/

5. Úrazové pojištění

V souvislosti s vyhlášením zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, se zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony. 6. Důchodové pojištění OSVČ

  • hranice příjmu za kalendářní rok (pokud OSVČ byla OSVČ ve všech 12 kalendářních měsících) pro povinnou účast na důchodovém pojištění u OSVČ vedlejších se zvyšuje z 63 865 Kč v roce 2015 na 64 813Kč v roce 2016
  • minimální měsíční vyměřovací základ se zvyšuje u OSVČ hlavních z 6 653 Kč v roce 2015 na 6 752Kč v roce 2016 u OSVČ vedlejších z 2 662 Kč v roce 2015 na 2 701Kč v roce 2016
  • minimální výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění se zvyšuje u OSVČ hlavních z 1 943 Kč v roce 2015 na 1 972 Kč v roce 2016 u OSVČ vedlejších ze 778 Kč v roce 2015 na 789 Kč v roce 2016

B. Organizace a provádění sociálního zabezpečení

Právní úpravu organizace a provádění, sociálního zabezpečení obsahuje zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1992. Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje

  • organizační uspořádání sociálního zabezpečení,
  • působnost orgánů sociálního zabezpečení,
  • úkoly občanů a zaměstnavatelů při provádění sociálního zabezpečení,
  • řízení ve věcech důchodového pojištění.
  • řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Orgány sociálního zabezpečení

Sociální zabezpečení provádějí orgány sociálního zabezpečení, kterými jsou:

  • Ministerstvo práce a sociálních věcí,
  • Česká správa sociálního zabezpečení,
  • okresní správy sociálního zabezpečení,
  • Ministerstvo obrany (pokud jde o vojáky z povolání),
  • Ministerstvo vnitra (pokud jde o příslušníky Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb),
  • Ministerstvo spravedlnosti (pokud jde o příslušníky Vězeňské služby ČR).
Poskytování odborné pomoci ve věcech sociálního zabezpečení

Podle § 6 odst. 4 písm. l) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení"), poskytují občanům a organizacím odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení okresní správy sociálního zabezpečení; na území hlavního města Prahy vykonává působnost okresní správy sociálního zabezpečení Pražská správa sociálního zabezpečení a na území města Brna vykonává tuto působnost Městská správa sociálního zabezpečení Brno.

V případě požadavku na podrobnější informace k problematice sociálního zabezpečení, než které jsou uveřejněné na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, příp. České správy sociálního zabezpečení, se proto doporučuje, pokud se dotaz týká:

  • nemocenského pojištění, obrátit se na okresní správu sociálního zabezpečení v místě sídla zaměstnavatele nebo v místě bydliště osoby samostatně výdělečně činné;
  • důchodového pojištění, obrátit se v první řadě na okresní správu sociálního zabezpečení;
  • pojistného na sociální zabezpečení, obrátit se na okresní správu sociálního zabezpečení v místě sídla zaměstnavatele nebo v místě bydliště osoby samostatně výdělečně činné,
  • sociálního pojištění osob samostatně výdělečně činných, obrátit se na okresní správu sociálního zabezpečení v místě bydliště osoby samostatně výdělečně činné.

Nadřízeným orgánem okresní (Pražské, v Brně Městské) správy sociálního zabezpečení je Česká správa sociálního zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení má svá detašovaná pracoviště v krajských městech; regionální pracoviště mají zpravidla shodné sídlo s okresní správou sociálního zabezpečení v krajském městě. Česká správa sociálního zabezpečení podle § 5 písm. e) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení.

Adresu a spojení na příslušnou správu sociálního zabezpečení lze najít na www.cssz.cz v části kontakty.

Informace ve věci:

  • zaměstnanosti a státních dávek (podpory v nezaměstnanosti, rodičovského příspěvku, přídavku na dítě, porodného, pohřebného, sociální pomoci - pomoc v hmotné nouzi atd.) poskytují kontaktní pracoviště krajských poboček Úřadu práce ČR; adresu a spojení na pobočky Úřadu práce ČR lze najít na portal.mpsv.cz/sz v části Úřad práce ČR.
  • zdravotního pojištění poskytují zdravotní pojišťovny,
  • daně z příjmu fyzických osob poskytují orgány Finanční správy České republiky a daňoví poradci.
Autor: Odbor 32
Poslední aktualizace: 9.3.2016

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 28.7. 2016 v 00:54.